Vytisknout
Kategorie: Kdo jsou premonstráti?
Zobrazení: 5044

Po prvních slavných slibech, které složil Norbert na Boží hod Vánoční roku 1121 a po potvrzení řehole papežem Honoriem II., se začalo Norbertovo učení a řeholní život šířit do dalších evropských zemí. Kláštery vznikaly ve Francii, Německu, Belgii, Holandsku, Polsku, Španělsku, Itálie i do českých zemí.

Počátky řádu na území dnešní České republiky jsou spojeny s olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem. Ten se při své pouti do Svaté země v roce 1138 seznámil s premonstráty a zatoužil jej uvést do Čech a na Moravu. Proto požádal generální kapitulu řádu, aby vyslali řeholníky na naše území.

V roce 1143 přišli bratři z kláštera ve Steinfeldu na pražský Strahov. Brzy ze Strahova byla založena řeholní komunita v Litomyšli (1145) a z ní komunita v Hradisku (1150). Dále vznikly komunity v Louce u Znojma (1190), Teplé (1193) a Zábrdovice (1209). Z německého Steinfeldu byl také roku 1149 založen klášter v Želivě, odkud v roce 1187 vznikl klášter v Milevsku.

Kromě mužských řeholních společenství vznikala i ženská řeholní společenství: Doksany (1143-44), Louňovice (1150), Kounice (1181) a Chotěšov (první desetiletí 13. století). Novoříšský klášter byl založen z kláštera ze Zábrdovic v roce 1211 jako klášter ženský. Od roku 1641 do kláštera přišlo 7 bratří ze Zábrdovic a klášter se stal mužským.

Za dobu největšího rozkvětu (do 14. století) vzniklo více jak 3000 klášterů po celém světě. Při každém klášteru byla škola, dům pro poutníky, starobinec a farnosti, kteří bratři spravovali. Norbertovo dílo patřilo k nejvýznamnějším v Církvi.

15. a 16. století nebyly klidným obdobím pro premonstrátský řád. Krize byly způsobeny například reformací, turecké nebezpečí, na našem území husitské války. Kláštery žily a trpěly s lidmi svého místa a své doby. V místech, kde Církev prohrávala, často zanikly početné větve řádu.

V době Francouzské revoluce docházelo k násilné likvidaci klášterů. Zakládající klášter v Premontré byl zrušen roku 1790. V zemích habsburské monarchie docházelo k rušení klášterů kvůli reformacím Josefa II. Po roce 1835 bylo pouze 9 mužských a 6 ženských premonstrátských klášterů.

Řádovou jednotu se podařilo obnovit především díky papaži Lvu XIII., který pozval roku 1883 všechny opaty generální kapitulu do Vídně. V čele řádu stanul strahovský opat Zikmund Starý.

Pro kláštery v Čechách a na Moravě nastaly těžké časy především ve 20. století. Největší hrozbu představoval komunistický režim a nové socialistické uspořádání tehdejšího Československa. Při Akci „K“, vykonané v noci ze 13. do 14. dubna 1950, byli řeholníci zadrženi, někteří uvězněni, někteří převezeni do táborů nucených prací. Kláštery a pozemky byly zabrány státní mocí.

Po tzv. Sametové revoluci se řeholníci mohli svobodně vrátit do klášterů. Od té doby se navazuje na bohatou řádovou tradici a o obnovení komunit. Řád má v současnosti celosvětově asi 1330 řeholníků a 374 řeholnic.