Vytisknout
Kategorie: Zakladatel řádu
Zobrazení: 9951

Zakladatelem řádu premonstrátů je svatý Norbert, který se narodil roku 1080 v Xanten v Porýní u hranic s Holandskem. Jako jinoch se stal kanovníkem, přijal podjáhenské svěcení, ale žil světským životem. Z kurie odešel ke dvoru císaře Jindřicha V., který velmi oceňoval jeho výborné vystupování. Když se ovšem společně vydali za papežem, Norbertovi vadilo chování císaře vůči papeži Paschalovi II., kterého císař Jindřich nechal uvěznit, aby mu vyhověl v jeho podmínkách (aby jej korunoval a aby dostal investituru k dosazování biskupů). I když papež pod nátlakem svolil, Norbert prosil ihned o odpuštění. Kvůli chování císaře a jejich vzájemných vztahů dokonce odmítl nabídku, aby se stal biskupem v Cambrai. Poté císařský dvůr opustil.

Roku 1115 došlo k jeho obrácení (podle pověsti po pádu z koně). Zřekl se pohodlí i světských zájmů a odešel do benediktinského kláštera v Seigburgu. Tam se rozhodl k zasvěcenému životu a potřebné přípravě přijal kněžské svěcení. Stal se také apoštolským kazatelem širokého rozsahu a dosahu.

Brzy se k němu přidružili následovníci. A když se mu nepovedlo reformovat laonské opatství, usadil se roku 1120 v údolí Premontré a založil tam se svými přáteli a žáky novou komunitu. Řeholní stanovy převzali od svatého Augustina. Na Hod Boží vánoční v roce 1121 složil Norbert slavné řeholní sliby. Tento den bývá uváděn jako datum vzniku řádu.

Péče o komunitu však nebyla cílem jeho života, i když se do kláštera v Premontré vracel ze svých apoštolských cest. V roce 1126 dosáhl při návštěvě Říma potvrzení premonstrátského řádu. Ve stejném roce byl Norbert ustanoven arcibiskupem v Magdeburgu ve středním Německu.

Podle nejstaršího životopisu se k Norbertovi váže příběh, kdy za ním přišla jedna žena pro radu kvůli neplodnosti se svým mužem. Norbert ji povzbudil Božím slovem a předpověděl jí brzké narození syna a pak i dalších dětí, což se vyplnilo. Není divu, že Norbert se brzy stal přímluvcem matek očekávající narození dítěte.

Zemřel v Magdenburgu 6. června 1134. Jeho ostatky byly přeneseny do pražského premonstrátského kláštera na Strahově roku 1627. Je ctěn jako světec Eucharistie a jako český zemský patron.