Vytisknout
Kategorie: Světci premonstrátského řádu
Zobrazení: 11160

Přehled světců našeho premonstrátského řádu:

Sv. Norbert

6. června

Sv. Augustin

28. srpna

Sv. Gotfrída

14. ledna

Sv. Bedřicha

4. února

Bl. Hugo

10. února

Sv. Evermod

17. února

Sv. Ludolf

26. dubna

Sv. Heřman Josef

24. května

Sv. Isfríd

16. června

Sv. Adrián a Jakub

9. července

Bl. Hroznata

14. července

Bl. Gertruda

13. srpna

Sv. Monika

27. srpna

Bl. Bronislava

30. srpna

Bl. Petr Adrián Toulorge

13. října

Bl. Jakub Kern

20. října

Sv. Gilbert

26. října

Sv. Siard

14. listopadu

 

Sv. Norbert, biskup a zakladatel premonstrátského řádu

liturgická památka: 6. června

Norbert se narodil kolem roku 1080 v Porýní a stal se kanovníkem kolegiátní kapituly v Xanten. Od světského života se obrátil k řeholnímu a roku 1115 byl vysvěcen na kněze. Zvolil si život apoštolský a kázal zvláště ve Francii a v Německu. Shromáždil kolem sebe žáky, položil základy premonstrátského řádu a založil řadu klášterů. Roku 1126 byl zvolen arcibiskupem v Magdeburgu, obnovoval křesťanský život a šířil víru u blízkých a pohanských národů. Zemřel 6. června 1134. Je spolupatronem českých zemí.

Modlitba: Bože, tys posiloval svatého Otce Norberta, věrného pastýře, aby s velkou působivostí hlásal tvé slovo, a skrze něj jsi mnohé povolal ke změně mravů: na jeho přímluvu a pro jeho zásluhy posiluj i nás, abychom dokázali napodobit, čemu jsi nás učil svým kázáním i tím, co vykonal. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Sv. Augustina, biskup a učitel církve

liturgická památka: 28. srpna

Narodil se v Tagaste v Africe roku 354; prožil neklidné mládí jak ve svých názorech, tak v mravech, až se v Miláně obrátil na víru a roku 387 byl pokřtěn biskupem Ambrožem. Vrátil se do vlasti, vedl asketický život, stal se knězem a byl zvolen biskupem v Hippo, 34 let spravoval svou diecézi a zveleboval ji četnými kázáními a spisy, kterými s učeností objasňoval víru a bojoval proti soudobým bludům. Je zakladatelem zároveň nazíravého a činného řeholního života bratří a sester. Zemřel roku 430.

Modlitba: Prosíme tě, Bože, obnov ve své církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého biskupa Augustina, a dej, abychom také my, tímto duchem naplněni, žíznili po tobě, jediném prameni pravé moudrosti, a v tobě hledali původce nejvyšší lásky. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Sv. Gotfríd, řeholník

liturgická památka: 14. ledna 

Gotfríd (Bohumír), hrabě z Kappenbergu, věnoval v letech 1122 a 1123 spolu se svým bratrem Otou velký zděděný majetek našemu řádu a z jeho hradů Kappenberg, Ilbenstadt a Varlar se staly premonstrátské kanonie. Pak se sám stal řeholníkem, ačkoliv tomu jeho příbuzenstvo odporovalo. V Premontré a Magdeburgu podával u svatého Norberta po několik let důkazy vysoké ctnosti. K Pánu odešel 13. ledna 1127.

Modlitba: Všemohoucí Bože, který jsi posílil svatého Gotfrída, aby, když pohrdl vším, co vlastnil, šťastně přišel k tobě; dopřej, abychom se i my odřekli bohatství a slávy světa, a tak nalezli našeho Pána, Ježíše Krista. Neboť on s tebou a Duchem Svatým žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

Sv. Bedřich, opat

liturgická památka: 4. února 

Bedřich přišel jako diecézní kněz do našeho kláštera Ostrov Blažené Marie (Marienweerd, Holandsko), aby složil sliby a žil kanovnickým způsobem života. Později sám založil dva nové kláštery: Mariengaarde pro bratry a Béthleem pro sestry. Ke kanonii bratří připojil slavnou školu, ze které vycházeli vzdělaní spolubratři, aby získali Kristu nové kraje. Zemřel 3. března 1175.

Modlitba: Dopřej, prosíme, všemohoucí Bože, abychom po příkladu svatého opata Bedřicha jako chudí v duchu napodobovali Toho, jenž sám sebe vydal za spásu světa: Ježíše Krista, tvého Syna, našeho Pána. Neboť on s tebou a Duchem Svatým žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

 

Bl. Hugo, opat

liturgická památka: 10. února 

Hugo, který se již dlouho rozhodoval opustit svět a vést apoštolský život, jako diecézní kněz se přidal k Norbertovi, když přišel do Valenciennes. Měl velkou účast na budování kláštera v Prémontré. Od počátku zastupoval zakladatele, roku 1128 byl zvolen opatem v Prémontré a hlavou celého norbertinského založení. Za jeho řízení řád podivuhodně vzrostl a přijal pravidla a liturgické předpisy. Hugo zemřel 10. února 1164.

Modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, ty stále povoláváš nové lidi, aby druhým ukazovali tvou cestu, pokorně tě prosíme, abychom se pro zásluhy a přímluvy blahoslaveného opata Huga modlitbou a prací stali tvým jediným lidem. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Sv. Evermod, biskup

liturgická památka: 17. února 

Evermod poznal své povolání z kázání svatého Norberta v Cambrai. Stal se pak trvalým Norbertovým průvodcem. Přišel s ním do Magdeburgu, byl jeho neúnavným spolupracovníkem při obnově kázně kněží a náboženského života lidu a vyslechl poslední slova umírajícího velkého biskupa. Po Norbertově smrti se postupně stal proboštem v Gottesgnaden a v Magdeburgu a roku 1154 biskupem v Ratzenburgu. Tam mnohé, kteří doposud žili jako pohané, přivedl k uznání pravého Boha, což bylo spojeno s mnoha námahami a nebezpečími. Zemřel 17. února 1178.

Modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, tys učinil svatého biskupa Evermoda společníkem svatého Norberta a věrným správcem tvého domu, prosíme tě, abychom i my, stálí ve svém předsevzetí, mohli zvěstovat tvou slávu. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

Sv. Ludolf, biskup a mučedník

liturgická památka: 26. dubna 

Ludolf byl jako kanovník našeho řádu roku 1236 zvolen biskupem v Ratzeburgu. Pochopil své poslání jako práci na vinici Páně a bez ustání hlásal Boží slovo. Mužně se stavěl na odpor těm, kteří chtěli narušit církevní svobody a majetky, až byl proto na příkaz saského vévody Alberta uvržen do těžkého žaláře. Když byl tělesně téměř zničen, avšak na duchu nezlomen z pout vysvobozen, vysílen utrpením došel vstříc svaté smrti 29. března 1250.

Modlitba: Pane Bože, tys učinil svatého mučedníka a biskupa Ludolfa věrným hlasatelem svého jména, dej, prosíme, abychom v jeho stopách všem kázali tvé evangelium a neochvějně vytrvali v budování království tvé lásky. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

Sv. Heřman Josef, kněz

liturgická památka: 24. května

Heřman, kterému od dětství bylo přidáváno jméno Josef, se narodil koncem 12. století v Kolíně nad Rýnem a po zbožně prožitém mládí složil sliby v premonstrátské kanonii Steinfeld. Vysvěcen na kněze den za dnem vystupoval k vrcholu svatosti pěstěním úcty eucharistické, k Srdci Ježíšovu, úcty mariánské, čistotou, trpělivostí, pokorou a bratrskou láskou. Byl vyznamenán viděními Krista Pána, Panny Marie, andělů a svatých. Byl asketickým a mystickým spisovatelem. Zemřel 7. dubna 1241.

Modlitba: Bože, tys slíbil své království maličkým, dopřej nám, abychom, jdouce po cestě svatého Heřmana Josefa, radostně a pokorně spěchali k nebeské radosti. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

Sv. Isfríd, biskup

liturgická památka: 16. června

Isfríd, probošt naší kanonie Jerichow, byl roku 1178 zvolen druhým biskupem v Retzeburgu. Jako prelát nic neopustil ze svých dřívějších přísných životních zvyklostí. Snesl mnohá protivenství při správě časných věcí své diecéze. Uprostřed bouřlivých situací věrně plnil povinnosti svého apoštolského úřadu, zvláště kázání Božího slova. Zemřel 15. června 1204.

Modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, svatý biskup Isfríd za tvé skvělé pomoci zbožně miloval a horlivě bránil tvou církev: dopřej nám, prosíme, abychom ve svaté poslušnosti evangeliu věrně sloužili tvému lidu. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

Sv. Adrián a Jakub, kněží, a druhové

liturgická památka: 9. července

Roku 1572 vyniklo výjimečným způsobem devatenáct mučedníků zvaných Gurkumští snášením muk pro vyznávání skutečné přítomnosti Kristova Těla ve svátosti oltářní a pro hlásání primátu římského biskupa jako viditelné hlavy církve. Kalvinisty byli zajati, žalářováni, tupeni a mučeni. Když nemohli být svedeni k odpadu od katolické víry ani sliby, ani hrozbami, byli 9. července tito mučedníci oběšeni. Dva z nich byli Adrián Becan a Jakub Lacoupe, kněží premonstrátské kanonie Middelburg v Holandsku.

Modlitba: Pane, náš Bože, tys dopřál svatým mučedníkům Adriánovi, Jakubovi a jejich druhům vytrvat až do konce; dopřej nám, abychom vírou a láskou v tobě přebývali a hledali jednotu církve. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Bl. Hroznata, mučedník

liturgická památka: 14. července

Hroznata se narodil v Čechách kolem roku 1160 ze vznešeného rodu. Po brzké smrti své manželky a svého syna poznal, že jeho pravým prospěchem je úžeji se přimknout k Bohu. Roku 1193 postavil u Teplé kostel a klášter a uvedl tam premonstrátské kanovníky ze Strahova. Slíbil, že se účastní křížové výpravy, ale podle Celestinem III. Schválené záměny založil druhý klášter v Chotěšově pro premonstrátské řeholnice. Sám přijal řeholní oděv premonstrátského řádu. Jako správce tepelského klášterního majetku byl zajat a uvězněn loupeživými rytíři. Po těžkých útrapách přešel z pozemského žaláře do nebeské vlasti 14. července 1217.

Modlitba: Bože, blahoslavenému Hroznatovi jsi dal milost, že opustil světský přepych a nastoupil cestu kříže, že pro slávu tvého jména se vzdal všeho majetku a dal v oběť svůj život. Dej, ať na zemi následujeme příklad jeho lásky a statečnosti a v nebi s ním dosáhneme věčné slávy. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Bl. Gertruda, panna

liturgická památka: 13. srpna

Gertruda se narodila 1227 jako dcera lanckraběte Ludvíka a svaté Alžběty. V 16 letech složila řeholní sliby v premonstrátské kanonii Aldenburg an der Lahn v původní trevírské diecézi, brzy se tam stala magistrou a získala pro dům mnoho panen. Podle příkladu své matky zřídila a sestrám svěřila chorobinec a sama byla první v posvátné službě nemocným. Postarala se, aby jejím klášteře byl slaven nově zavedený svátek Božího Těla a propagovala jej v okolních krajích. K Ženichu své duše radostně dospěla 13. srpna 1297.

Modlitba: Pane, náš Bože, blahoslavená panna Gertruda věrně naplnila tvou vůli, dopřej nám, abychom následujíce jejího příkladu tě měli za Otce v nebesích a tvého Syna za bratra, který nás provází v našem životě. Neboť on s tebou a Duchem Svatým žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Sv. Monika, matka sv. Augustina

liturgická památka: 27. srpna

Narodila se v roce 331 nebo 332 v křesťanské rodině v Tagaste v Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku). Provdala se za pohanského muže Patricia a měla s ním dva syny a dceru. Svou mírností a trpělivostí dosáhla toho, že její muž rok před svou smrtí přijal křest (370). Její starší syn Augustin byl velmi nadaný, ale žil bezuzdným životem, ať šlo o věci tělesné nebo duchovní. Když odešel (383) jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána, vydala se za ním, aby mu byla stále nablízku a vyprošovala pro něj milost obrácení. Nejradostnějším dnem v jejím životě byl 24. duben 387, kdy Augustin přijal křest. Zakrátko potom zemřela v Ostii u Říma (na podzim 387), kde čekala se synem na loď, která je měla odvézt zpátky do Afriky. Byla pohřbena v Ostii, v 15. století byly její ostatky přeneseny do Říma a uloženy v kostele zasvěceném dnes sv. Augustinovi.

Modlitba: Spravedlivý a dobrotivý Bože, přispěj našim prosbám a na přímluvu svaté Moniky, z níž zazářilo světlo církve, svatý Augustin, zažeň do dálek temnoty našich hříchů a zjev nám světlo své blahodárné milosti. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Bl. Bronislava, panna

liturgická památka: 30. srpna

Bronislava se narodila ze vznešeného rodu a v šestnácti letech se zasvětila Bohu v kanonii premonstrátek Zwierzyniec u Krakova. Když pak se tam stala převorkou, znovuzískala mnohé sestry pro dokonalejší řeholní kázeň. Když životem rozličných ctností více než čtyřicet let rostla ve svatosti, dne 29. srpna 1259 blaženě zesnula a přijala Kristem připravenou odměnu.

Modlitba: Všemohoucí, věčný Bože, ty si vybíráš slabé ve světě, abys cokoli silného zahanbil, dopřej, prosíme, abychom na přímluvu blahoslavené panny Bronislavy i my, přestože jsme křehcí, mohli spolupracovat na růstu tvého království. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Bl. Petr Adrián Toulorge, kněz a mučedník

liturgická památka: 13. října

Narodil se 4. května 1757 v diecézi Coutances (Francie). Řeholní sliby složil v premonstrátském opatství Blanchelande. Během francouzské revoluce odešel do vyhnanství, aby nemusel složit přísahu uloženou duchovním. Po svém pozdějším návratu do Francie byl jako katolický kněz v září roku 1793 zatčen a obviněn z emigrace, aniž by byl soudu předložen jakýkoli právní důkaz. S pomocí Boží milosti přemohl strach a dobrovolně vyznal pravdu. Byl popraven 13. října 1793. Lid jej začal uctívat jako „mučedníka pravdy“.

Modlitba: Všemohoucí věčný Bože, tys během pronásledování naplnil blahoslaveného kněze Petra Adriána silou Ducha Svatého, aby vydal svůj život jako mučedník pro Kristovu pravdu. Na jeho přímluvu dej, abychom se podle jeho příkladu vždy drželi učení evangelia a vydávali svědectví o tvé lásce k našim bližním. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

Bl. Jakub Kern, kněz

liturgická památka: 20. října

František Alexandr Kern se narodil 11. dubna 1897 ve Vídni. Jako důstojník byl roku 1916 na jižní frontě těžce raněn průstřelem jater a plic a mohl teprve roku 1917 začít své teologické studium ve Vídni. Jakub Kern byl naplněn myšlenkou podat smírnou oběť za rozličné urážky Boha ve světě. V roce 1920 vstoupil do premonstrátského kláštera v Gerasu, obdržel řeholní jméno Jakub a roku 1922 byl vysvěcen na kněze. Bolesti svých zranění z války obětoval Bohu a zcela se oddal do jeho svaté vůle. 20. října 1924 Jakub František zemřel při operaci ve Vídni. 26. září 1956 byly jeho tělesné pozůstatky přeneseny do klášterního kostela v Gerasu. Papež Jan Pavel II. ho 21. června 1998 ve Vídni prohlásil za blahoslaveného.

Modlitba: Bože, tys dopřál blahoslavenému Jakubovi (Jakubu Kernovi), že úsilím o dokonalost a trpělivostí v nemocech přilnul jedině k tobě; dej, ať i my posilněni jeho přímluvou uskutečňujeme stále plněji tvůj příkaz lásky a s duchovní radostí směřujeme k tobě. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

 

 

Sv. Gilbert, opat

liturgická památka: 26. října

V polovině 12. století rozhodl se rytíř v Neuffontaines v Auvergne (Devět pramenů) Gilbert se souhlasem své manželky a dcery dát svůj majetek na podporu chudých a na založení klášterů. Založil ženský klášter Aubeterre, kde jeho choť Petronila a dcera Poncie a vybrané panny se staly premonstrátskými řeholnicemi a choť a dcera postupně představenými. Pak v samém Neuffontaines postavil mužský klášter s připojeným starobincem a chorobincem. Přivedl tam několik premonstrátských kanovníků a po přijetí bílého šatu se stal jejich představeným. Když po celý život byl příkladem vyzkoušené ctnosti a podivuhodné svatosti, zesnul 6. června 1152.

Modlitba: Bože, tys zavolal svatého opata Gilberta od bohatství světa, aby se vydal cestou chudoby, dopřej, prosíme, abychom i my se vydali cestou pokory a tak sloužili bratřím. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru

 

 

Sv. Siard, opat

liturgická památka: 14. listopadu

Siard pocházel ze šlechtického rodu, ale slavný se stal větším šlechtictvím, ušlechtilostí víry a mravů. Jako pátý opat Zahrady blažené Marie ve Frísku (Mariengaarde v diecézi Utrecht) byl vždy zářivým příkladem svým podřízeným, nikdo ho neviděl něco si ulehčit. Těm, kdo vycházeli z kláštera, doporučoval trojí: snahu o radostný počátek cesty, o její klidný průběh a rozhodnutí k věrnému návratu. Velmi pomáhal chudým. Měl veliký dar smiřovat a měl úspěch i tam, kde mnozí o možnosti obnovení míru pochybovali. Přešel k Pánu 13. listopadu 1230.

Modlitba: Bože, ty působíš, že tví svatí žijí podle evangelia, aby byli příkladem pro mnohé; dopřej, prosíme, abychom napodobovali radostnou dobrotu a hlubokou zbožnost svatého opata Siarda. Skrze tvého Syna, našeho Pána, Ježíše Krista, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

nahoru