Vytisknout
Kategorie: Jubileum
Zobrazení: 937

Text poselství generálního opata Jose Wouterse k zahájení jubilejního roku, ve kterém si budeme připomínat 900 let od založení premonstrátského řádu.

Advent - Vánoce 2020

Zahájení oslav 900. jubilea

 

 

Jubileum je připomínka události, která se stala před tzv. kulatým počtem let. Slavné sliby svatého Norberta a jeho prvních následovníků na slavnost Narození Páně roku 1121 je počátkem historie, která trvá už devět století. Ve shodě s mottem naší generální kapituly v roce 2018 (Nativitas Christi, Nativitas Ordinis) můžeme říci, že v den, kdy se mezi námi narodilo Slovo, se také náš řád stal institucializovanou skutečností. Oba životopisy svatého Norberta uvádějí, že první premonstráti složili své slavné sliby podle řehole sv. Augustina o slavnosti Narození Páně. 

 

Životopisy připomínají diskuzi v komunitě o tom, jaký způsob života si zvolí k následování. “Někteří z těch, kdo následovali Norberta, byli přesvědčeni, že nepotřebují pro život žádný řád  ani pravidla, protože jim stačí ke spáse to, co slyší od něj.” Ale svatý Norbert věděl, zřejmě ze zkušenosti, “že bez řádu, bez pravidel a bez nauky Otců se nedají  apoštolské a evangelní zásady zachovávat dokonale.” Životopisy zaznamenávají různé možnosti, které si Norbertovi následovníci mohli pro svůj život zvolit. Přijmou zásady, kterými se řídí cisterciáci? Nebo založí poustevnickou kolonii? O svatém Norbertovi se říká: “Rozvažoval o tom všem ve svém srdci, a aby se nezdálo, že zrazuje kanonickou profesi, jíž byl on i ti, kdo chtěli žít s ním, zasvěceni od svého mládí, nařídil Norbert, že bude přijata řehole, kterou ustanovil pro své následovníky blažený Augustin.” Norbert tak ze svých následovníků jednoznačně udělal řeholní kanovníky, a obnovil tak a radikalizoval již existující způsob života. Volba řehole svatého Augustina je navíc ospravedlněna tím, že Norbert byl přesvědčený, že tato řehole nařizovala a obnovovala apoštolský způsob života, kterým žil Kristus a apoštolové a který pak pokračoval v prvotní církvi. Významná je poslední věta: “(Norbert) nyní doufal, že bude žít apoštolský způsob života, ke kterému se zavazoval ve svých kázáních.” 

 

Rozhodnutí svatého Norberta a jeho následovníků obnovit svůj kanonický závazek vychází ze stejné myšlenky jako naše motto pro toto jubileum: “S Bohem mezi lidmi”. Stále mám na paměti setkání, na kterém jsme se pro ně rozhodli. Původní verze byla ve skutečnosti v němčině: “Mit Gott bei den Menschen”. Angličtina neodráží úplně intimitu a blízkost vyjádřenou německou předložkou “bei”. Mohli bychom být v pokušení číst toto motto s odkazem na “vita mixta”, kde má své místo jak kontemplace, tak činnost. Toto chápání by nebylo zcela špatné, naznačovalo by však dualismus či dokonce protiklad mezi dvěma způsoby života. Když jsme s lidmi, jsme zároveň i s Bohem. Můžeme Ho hledat a nacházet všude. Naplněním pastorační činnosti by bylo nalézt Boha s lidmi jako “Boha s námi”, Immanuela. Z tohoto pohledu můžeme dát význam skutečnosti, že sliby prvních premonstrátů se konaly o slavnosti Narození Páně. 

 

V životopisu se slavnost Narození Páně jako datum, kdy následovníci svatého Norberta složili své sliby, zmiňuje velmi lakonicky: “Pod tuto řeholi se pak o slavnosti Narození Páně jeho následovníci jeden po druhém dobrovolně zapsali do města blažené věčnosti.” Oslava Ježíšova narození se  za vyprávěním o diskuzi nad řeholí a jejím výkladem téměř vytrácí. Zvláštní význam Vánoc jako dne složení prvních slibů v Prémontré se zvýrazňuje až později. V mnoha opatstvích nacházíme malby, v jejichž centru jsou jesličky s novorozeným Ježíškem. Svatý Norbert a jeho společníci tuto scénu narození kontempluji . Kolem jesliček jsou odložené symboly jejich světské slávy, jejich koruny, erby a žezla. Krásným příkladem takového obrazu je reprodukce od Antonína Stevense na pozvánce k slavnostnímu zahájení jubilea 28. listopadu na Strahově.

 

Boží pokora a jeho ohromující láska nás zvou k tomu, abychom se odzbrojili a stali se lidmi jako on, pokornými a prostými do té míry, že budeme také moci být skutečně “mezi lidmi”. Tato exegeze našich řeholních slibů je dalším rozvinutím oddanosti prvních premonstrátů, kteří považovali Ježíšův život s apoštoly za vzor svého vlastního života ve společenství i mimo ně coby kazatelů a pastýřů. Život v jednoduchosti považovali za základ efektivní pastorační činnosti. Neexistuje výmluvnější vzor odzbrojující jednoduchosti, než jakou je scéna narození. 

 

Slovo “jubileum” má hluboké biblické kořeny. V 25. kapitole knihy Leviticus se jubilejní rok popisuje jako rok nápravy a obnovy, jako období, v němž si Boží lid připomíná milost, která jim byla udělena. Kéž nám tato oslava pomůže znovu objevit kořeny našeho společného povolání. 

 

Bože, náš Otče,

Tys ve své věčné moudrosti a nekonečné lásce povolal svatého Norberta, aby spolupracoval ve své době na obnově církve. Inspirovaný příkladem prvních křesťanů toužil následovat Pána ve stopách apoštolů, žít život ve společenství a hlásat lidem radostnou zvěst. V roce 1121 si svatý Norbert vybral Prémontré jako první centrum obnoveného kanonického života a bílý hábit jako symbol Vzkříšení. 

S vděčností slavíme 900. jubileum naší přítomnosti a pokorné služby v církvi.  Dej, ať s hořícím a štědrým srdcem vytváříme centra tvé lásky na tomto světě. Vylej do našich komunit lásku svého Svatého Ducha, aby mohly obejmout všechny přetékající blíženskou láskou. 

Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

(Modlitba z dopisu generálního opata Thomase Handgratingera)

 

Požehnané jubileum a Veselé Vánoce,

 

Váš

Jos Wouters O.Praem, generální opat