Print
Category: Uncategorised
Hits: 16127

Historie farnosti

Stará Říše je v raných pramenech uváděna jako majetek pánů z Hrádku a Říše, nárokujících si podací i desátkové právo. Roku 1257 biskup Bruno rozhodl o ustanovení kněze novoříšským konventem. Již tehdy pod Starou Říší podléhaly přifařené vsi Markvartice, Svojkovice, Velké a Malé Štítky, Hladov, Sedlatice, Olšany, Římov, Lipolec a Veselí. Podací právo získal klášter roku 1301 od Smila z Hrádku a jeho manželky Evy. Podobně jako v okolních farnostech se ani zde nebylo možné vyhnout náboženským nepokojům, nicméně katolická správa zde nikdy nebyla přerušena. V patrně nejkritičtějším období, na přelomu 16. - 17. století fara navíc vyhořela. Proto až do roku 1680, kdy byla postavena nová fara, byla duchovní správa zabezpečována excurrendo z Nové Říše. S dostavbou nové fary roku 1680 došlo k řádnému inkorporování staroříšské správy novoříšskému klášteru. Premonstrátský konvent se také rozhodující finanční částkou podílel na výstavbě kostela a opětně i fary, která vyhořela během rozsáhlého požáru 1758. Ve finanční režii kláštera bylo i rozšíření kostela provedené roku 1903.

Do farnosti dnes patří také okolní obce Markvartice, Hladov, Sedlatice, Nepomuky a Olšany.

 

Faráři ve Staré Říši